November 2014

Today inspiration , Jacoby Shaddix (Papa Roach)

30. november 2014 at 19:54 | Christina |  Inspiration
- Tenhle týden nemám náladu na psaní článků. Ani se tak moc nestalo. Až na včerejšek.
- Tohohle chlapa miluju. Už hrozně dlouho. Stejně tak PP. Mají dokonalé texty. Vše mají dokonalé. Jedno z mých tetování patří této skupině.

gennyshaddix: PUSH!

whole article

Thinkin' about shits ✖

25. november 2014 at 14:00 | Christina |  Diary or bullshit?
"Měla bych tohle začít vůbec psát?" Ptám se sama sebe.

Není to rozhodně o nějakých pocitech. To ani já sama nechci. Jenom prostě potřebuji mít někoho vedle sebe. Někoho, ke komu se můžu přitulit a cítit se bezpečně. I když to třeba tak nechci, nechci být zorvna s tímhle člověkem. Obětovat mu zrovna mě. Měl mě pokaždé a vždy si toho nevážil. Vždy jsem mu obětovala celé své srdce. Teď už to tak není.

Tolikrát jsem s ním byla. Vždycky to skončilo stejně. Nemůžeme být spolu, ani to tak oba nechceme. Chceme si spolu jen užívat a vědět, že si na sebe vždycky uděláme čas. Aspoň čas pro tyhle hrátky a pro vzájemnou blízkost.

Nehledám někoho, koho bych měla dlouho. Možná by mě to i přestalo bavit. Přestal by mě bavit ten každodenní stereotyp a stejně počítat s tím, že to skončí, tak, jak to skončilo vždycky.
Moc o tom přemýšlím. Přemýšlím o tom každý den. Nikdy se nedoberu k závěru a to je možná i ta zásadní, blbá a tupá chyba. Užírá mě to.

Minule to bylo na nic. Na hovno. Nechtěla jsem, neměla náladu. V ten večer jsem chtěla jen cítit, že mám někoho vedle sebe. Mít vedle sebe někoho, když usínám. Čekala jsem, že bude nasranej. Taky že byl. Radši zavřel oči a šel spát. Opět jsem o tom vše začala přemýšlet.

Popravdě jsem ani nečekala, že mi napíše. Napsal mi v sobotu ve 2 hodiny ráno. Zase to naše psaní v angličtině. Je to ještě intenzivnější než normálně. Skoro debata o sexu. Nebyla. Ani jsem nechtěla. Jen blbé otázky o prášcích. Nemůžu. Pak už jako by to bylo chladný a já nevěděla, co si mám myslet.


Zasraný přemejšlení. Fuck, fuck, fuck.

whole article

Christina & her piercings

21. november 2014 at 13:00 | Christina |  "Christina ♏."
V dobách, kdy jsem začínala poslouchat "tvrdší" hudbu, jsem měla idola. Tím idolem byl Yu (skupina Cinema Bizarre. V roce 2010 se rozpadla). Měl 3 piercingy ve rtu. Šíleně se mi to líbilo. Tehdy mi bylo 11 let. Samozřejmě jsem to mít nemohla. Byla jsem malá.

Uběhly 3 roky a mě to stále nepustilo. Líbilo se mi to ještě víc. Za každou cenu jsem je musela mít. Přesně tak, jak je měl Yu. Neměla jsem na to odvahu. I přes to, že mi to mamka ve 14 zakázala, dostala jsem odvahu a splnila si svůj malý sen. Začalo to jedním v dolním rtu. Druhým v dolním rtu. Měnila jsem černé kuličky s kamínky, klasické stříbrné, podkovy, hrací kostku, barevné, atd.
Nějak mě ta piercingová mánie pohltila a já toho musela mít víc. Nedalo mi to ani spát. Těšila jsem se na tu bolest. Na tu malou lesklou ozdobičku všude možně. Na řadu přišel horní ret. Rovnou 2x najednou. Kamarád, který mi to dělal, vypadal jak řezník a já, jak po botoxu. Šíleně mi to nateklo. Sundala jsem to.

Jenže. Zase mi to nedalo spát. Tentokrát jsem si propíchla horní ret sama. Nebolelo to. Bylo to příjemné. Dělala jsem to pomalu a dávala si záležet. Hotovo. Můj sen se po 4 letech splnil!
Takhle jsem to nosila asi 2 roky. Začala jsem v devítce a koncem prváku to sundala. Ve druháku jsem pak měla jen madonnu. Sem tam jsem si snakebites nandala zpátky, ale už jsem se v tom necítila. Díry stále mám a stále tam dám naúšnice.


http://data2.whicdn.com/images/63400763/large.jpg

whole article

Something about me?

19. november 2014 at 19:52 | Christina |  "Christina ♏."
Zdravím. Dny šíleně utíkají. Když se podívám na den, kdy jsem přidávala poslední článek, zůstává mi rozum stát. Jako by to bylo včera. Celé dny přemýšlím nad články. Na něco už jsem přišla. Proto tenhle informační článek. Jak pro mě, tak pro Vás ☆


6 hodin ve škole mi přijde jako věčnost, a proto většinu času přemýšlím o článcích, kterými bych Vás potěšila. Jedná se o rubriku, která by se jmenovala "Christina M." Prostě rubrika zaměřená jen na mě. Akorát malý problém. Nechci se moc ukazovat. Kvůli mému okolí. To by byl poprask. "Kristýna si píše blog, ta je trapná." No nic. Jako první mě napadl článek o mě a mých vlasech. Rozhodně to nebude o produktech, které používám, protože to střídám a už jsem toho vyzkoušela vážně stovky. Vystřídala jsem spousty barev a chci se s Vámi o to podělit. Přidavkem by byly fotky. Budu ještě hodně přemýšlet, jestli si nedát cenzuru před oči. Hodně se toho bojím.


#zítra ve 13:00 překvapení
whole article

Today inspiration , nails

16. november 2014 at 19:28 | Christina |  Inspiration
Pro mě je nejoblíbenější tvar nehtů tzv. mandle. Tenhle rok se v ČR hodně začal nosit a není divu, nehty vypadají fakt super. Ne všem ale tenhle tvar sluší. Například mě prodlužuje prsty a dělá mi celkově hezčí ruce. To se o klasických hranatých říct nedá.

Nails
nude nails

whole article

My head is heavy

12. november 2014 at 22:34 | Christina |  Diary or bullshit?
Je vážně tak těžké si zanechat chladnou hlavu?

Na to se ptám sebe každý den. Jsou dny, týdny, dokonce i měsíce, kdy mám tohle období. Je to šílený. Nejenom, že z toho dost bolí hlava, ale nedělá to dobrý vliv na okolí.

Tahle nálada mě obykle přepadne v týdnech pekla. Budeme tomu tak říkat. V předešlém článku jsem se nechtěla bavit o škole, o praxi, ale zatím nemám novinky, tipy na články a úvahy, takže to do jednoho prostě vrazím.

Cigarette.

Teď zpátky. Ráda předbíhám. Týden pekla = praxe. Tento týden se docela držím. Nejsem výbušná. Nenasere mě každej příkaz od mistrový a beru to vše s "chladnou hlavou". Sama sebe se ptám "proč?". "Proč jsem tak sakra náladová a je to se mnou k nevydržení?" Divím se, že mi někdo nevrazí. To by si zkusil, hehe. Strašně mě to sere. Třeba mám taková být. Třeba by ten život byl se mnou jinak nudnej.

whole article

I feel alone, so alone

9. november 2014 at 18:08 | Christina |  Diary or bullshit?
Už to trvá celkem dlouho a ne se z toho nějakým způsobem dostat. Nejde o to, že bych neměla kamarádky. O to vůbec. Chybí mi láska. No, láska. Spíš někdo, kdo by byl po mém boku a já věděla, že tu pro mě je a bude. Nic není na věky. To taky nechci. Jsem ještě mladá, mám si užívat. Budu si užívat. Ale moje pocity aktuálně směřují k nějakému protějšku. Přes půl roku jsem sama a už mi to dost leze na mozek. Některé dny je to v pohodě. Říkám si, že bych teď nikoho nechtěla. Vidím okolo sebe tolik nešťastných párů. Tak by to být nemělo. Vztah není rozhodně o tom, aby v něm byli lidé nešťastní a nebrali si z toho to dobré a krásné. Mělo a musí to být naopak, jinak to nemá cenu. Všechny vztahy, co jsem měla šly po nějakém času do háje. Nebudu dávat vinu jemu a ani sobě. V mém věku to prostě nejde. Nejde se udržet s jednímn člověkem a ještě k tomu nějakou dobu. Mám divnou povahu. Rozdala bych se, ale na druhou stranu ze sebe nebudu dělat někomu blbce a ještě se ponižovat. To jsem solidně odbočila.
Shrnu to. Ten pocit, který prožíváte s druhým je nepopsatelný. Trávíte spolu volný čas, smějete se, mluvíte, pomáháte si, mazlíte se, a tak dále. Stačilo by mi jen tohle. Žádné dárky, nějaké bezvýznamné dokázování toho, že tu ten druhý pro vás je. Nikdy jsem od nikoho nic nechtěla a chtít nebudu. Co jsou to vůbec dárky? Tohle pro mě vážně není. Jak už jsem psala. Je to čisté uplácení a to už není vztah.
Zjistila jsem, že se do psaníí budu muset hodně zažrat. Nechci vám psát články, ve kterých by byl přímo můj život. Co se tedy jedná školy a toho, co jsem dělala celý den. Takové ty články, které bezmyšlenkovitě čtete a na konci čtení už nevíte, o čem byl. Smutné. Budu na tom muset zapracovat, protože tohle jsem přesně dělala já. Je samozřejmost, že se budu vypisovat z takových pocitů jako dneska. Co jsem prožila s nějakým dalším blbcem (s prominutím). Už to beru poněkud "dospěleji". Nedá se to tak sice přímo říct, ale můžeme tomu tak říkat.

Untitled

whole article