May 2011

fuckinghatethisboyshit!

4. may 2011 at 20:29 | Christina |  Old articles
Už od rána se cítím skvěle, dnes je ten den! Těším se celou dobu, na toho krásného kluka, kterého jsem u nás nikdy neviděla. Spousta strachu, co se stane, jaké to bude? Pokazím to, budu se stydět, budu vypadat nevhodně, zle? Budu se chovat nepřirozeně, nebudu se chovat podle sebe? Myšlenkami se užírám, zároveň se těším. Už od první hodiny ve škole se ho nemohu dočkat, stále myslím, přemýšlím, jaké to bude, jestli něco bude. Poslední hodina, přepadla mě šílená tréma. Zkazím to, budu se chovat jako malé dítě, nepadnu mu do oka? Stále se užírám myšlenkami a myslím na něj. Myslím na naše první slova napsaná na internetu, na naše seznámení, na naší konverzaci. Stále přemýšlím nad věcmi. Rychlým krokem pospíchám domů.

Poslední schod před naším patrem, stále se klepu blahem. Těším se, jak ten den s Tebou strávím. Chci vidět Tvůj ůsměv, Tvé oči, Tvou krásu. Stojím přede dveřmi, odemykám, těším se. Odložím si věci, připravím se, klepu se stále více. Poslední úprava, zamykám byt, jdu dolů po schodech. Jsem u dveří, odemykám, jdu ven. Není cesty zpět, těším se na Tebe.
Blížím se k místu, kde se máme setkat. Tréma jde stranou, už nejde covnout. Procházím se, nevidím Tě, chvíli čekám. Spatřím Tě! Už z dálky vidím, jak jsi krásný, jak jsi jedinečný, jak jsi neznámý. Toužím Tě poznat, Tvé triky. Pomalým krokem jdu k Tobě, upravuji se. Setkáme se, prohlédnu si Tě, jsi prostě krásný! Domlouváme se, kam půjdeme, nejsme domluveni. Stále si Tě ptohlížím, podíváš se na mě, já se usměji. Nabídnu Ti si někam sednout, Tebe bolí noha, skvělý nápad!

Jsi plný tajemství. Tvé oči, Tvůj hlas. Povídáme si, jsi upovídaný a rád vyprávíš, jsi prostě jedinečný. Toužím se dotknout Tvých rtů už od první chvíle, nemám tu příležitost, neznáme se. Jsi přitažlivý, tak sexy. Moje touhy jsou čím dál tím víc větší, zajímavější. Otočíš se na mě, začneš si se mnou znovu povídat, jsi tak sladký. Jen sleduji Tvé gesta, Tvé pohledy, Tvůj úsměv. Přestaneme si povídat, já se podívám někam jinam a Ty na mě můžeš oči nechat, jsi tak okouzlující, i když tě sleduji jen jedním pouhým okem. Přisuneš se ke mě, podáš mi sluchátko. Pojď, pustím ti svou hudbu. Užíváš si mou blízkost, já také. Spousta smíchu, spousta hlasů, cítím Tvou vůni. Dotýkám se Tě rukou, jsi tak blízko.

Je mi zima, třesu se, je to šílené. Povídáme si, ale Ty mi svou náruč nenabídneš, je mi zima.

Přesouváme se, do lesa. Divné místo, co chce dělat? Okamžitě vrhá pohledy na mě a říká ,, Pojď, ukážu Ti, proč sem chodím. " Jdu za ním, prohlížím si ho, má tak dokonalý zadek, tak dokonalou postavu. Zastavíme se na místě, kam chodí lidé pít, kouřit, užívat si. Položí si tašku na zem, rozepne ji, vytáhne krabičku. Říka ,, Kvůli tomuhle sem chodím, musím ". Naše konverzace se rozrůstá, řešíme jeho život, jeho posedlosti, pouštíme hudbu, flirtujeme, jsme k sobě blíž a blíž. Sedne si, jdu k němu, cítím jeho dech, jeho dýchání. Pouští skvělou písničku ,, Hledá se žena " a při tom ukazuje na mě. Je tak romantický. Já se jen směji a jsem unešená ž jeho pohledů. Bavíme se dál.

Stoupnu si na pařez, on jde ke mě. Blíží se, co bude? Seskočím dolů, nevím. Divný pocit, jako kdyby jsem nechtěla. Stoupnu si dál, povídáme se. Vytáhnu telefon, ukazuji mu fotky. On se za mě postaví a naráží do mě, nechám se. Provokuje, to se mi líbí, je to sladké. Při tom se usmívá a potichu se směje, já se jen směji a opětuji ůsměv. Vydáme se na cestu, musíme, je pozdě.

Zastavíme se u jeho domu, nechce se mi domů. Stojíme, domlouváme se. ,, Musím domů, pojď mě aspoň kousek doprovodit. " Jdeme, blížíme se ke konci, já nechci, nechci skončit. Chvíli si povídáme, potom nastavíš tvář, chceš ,, facku ". ,, Nedám ti ji ". Musím domů, už opravdu musím. Dáme si pusu na rozločenou, uvidíme se zítra. Rozloučení, skončilo to.

Setkali jsme se ještě jednou, u něj doma. Tam nic nebylo, ani pusa. On polonahý. Tričko, trenky, to bylo všechno. Byl jsi tak sexy, tak přitažlivý. Myslela jsem, že to nevydržím a začnu Tě líbat, ale nejde to, něco mě táhne pryč. To byl poslední den, poslední den naší schůzky.

Od té doby jen pár slov. Ignoruješ mě? Vím, že ty mi za slzy a trápení nestojíš. Jsi jiný, než jsem si myslela. Jsem do tebe zamilovaná. Sbohem, nejsi na tom stejně, neopětuješ svou lásku, škoda. Konec jedné lásky k Tobě.


*[ Napsané mými vlastními slovy, mými myšlenkami. Cítím to tak, jak jsem to napsala. Omlouvám se za případné chyby, jde o ten text, o to, co jsem vymyslela, děkuji za trpělivost ]*
www.inbloodbabe.blog.cz